15.5.2015

15.5.2015

defekt.001

Když jsem si stavěl Štěrkolet, představoval jsem si všechny ty nekonečný německý štěrky a oblak prachu za mnou jak od čmoudící sopky. Neznámé cesty a okruhy mě přitahovaly. Šlapavej trénink bez průměrných, každodenních řidičů, usilujících co pár minut o cyklistův život, aniž to vůbec z pohodlí svého pasátu zaregistrujou. Nemohou za to, prostě nás nevnímají. A když řidič nevnímá cyklistu, nemůžete chtít, aby chápal, co je bezpečný předjetí nebo (ale to už vážně přeháním) zkusil vyhodnotit, která situace pro předjetí cyklistovi na klidu – dejmetomu – nepřidá. Nemohou za to. Papíry si víceméně koupili a z auta to vypadá jinak a v poho. No a to je jeden z důvodů, proč mi to s těma deutche štěrkama přijde celý jako bezva nápad. Jednoduchej terén, bez drncání a v relativním bezpečí. Čerstvej vzduch, samota, kopce, příroda. Obavy žádný, očekávání velký. Zběžný náčrtek křižovatek a vyrazit se kochat. Ze samého nadšení jsem si neuvědomil, jak daleko mě štěrky ve spojení se silničkou dovezou. A to nepřehledný příhraničí …neva, zůstanu-li někde prázdnej, tak mám pod sedlem rezervu…
…jenže rezervní duše byla Schwalbe, což je synonymum pro defekt a důvod k panice, už v okamžiku zamyšleného pohledu na zabalenou duši v ruce. Firmě, jež se výrobou gum a duší velmi zmýlila, by mělo lidstvo líbat ruce, že když premejšleli o vstupu do gumárenství, tak nezačali dělat šprcky, protože už bychom se na tuhle planetu dávno nevešli.
…a když už se stane se Švábem prakticky do minuty zase to, co se dalo čekat – kam zavoláš bez signálu? A když se na něj dosápeš – co řekneš? Kde jsi? V lese na cestě?
Je to prdel, jak tichá voda břehy mele, he he he.
~rt

defekt.002

, 15.5.2015, http://www.robtrnka.com/15-5-2015/, http://www.robtrnka.com/feed/,

Comments are closed.