Transkarpatiana – report z van… / utery 28. srpen, 2018

8.10.2018

“Na co tady mate tu vuvuzelu?” ptali jsme se zvedave pastevcu, kdyz jsme se pod zaminkou bezprizornosti v destive noci vetreli na salas. Preci jen, v ovcacke chatce kdesi uprostred tech nejzapadlejsich Karpat nas pritomnost fotbalove trumpetky prekvapila.
“Ach taak, vuvuzela!” zasmala se sympaticka neter stareho ovcaka. “Tu mame na medvedy.”
“Coze? Na medvedy?” nechapali jsme.
“No joo, na medvedy. My je tim zahanime, kdyz nam jdou na ovce.”
“A to jako staci?”
“Staci. Dela to hrozny kraval a medved se toho vzdy lekne.”
“Vy nemate na medvedy bazuku? Nebo aspon revolver? Nebo svetlice? Delbuchy? Peprak? Vy proste jen zatroubite na vuvuzelu a medved zdrhne?”
“Jo, presne tak to funguje.”
Nasledne nas slecna ujistila, ze medveda se bat opravdu nemusime. Je plachy a o setkani s nami nestoji. Podle jejich slov postaci, kdyz se v lese budeme hlasite bavit nebo cinkat nejakou rolnickou, abychom na sebe upozornili, a medved vcas utece. A kdyz se budeme citit ohrozeni, urcite se ubranime peprakem. To nas velmi uklidnilo. Take jsme pouvazovali o tom, ze si na nejakem blesaku po ceste koupime trumpetku, kdyz je to tak osvedcene.

Dost dlouho jsme putovali po lesich a vidali na cestach medvedi stopy. Byli jsme klidni. Medved je vlastne pekny trouba, kdyz se necha zastrasit i vuvuzelou, tak co bychom se ho bali? A jak jsme si tak vykracovali, najednou se na ceste v bahne objevily medvedi tapoty. O kus dal jsme nasli ohlodanou kost a pohozene vyletni botasky. Podivali jsme se do jedne z nich a uvnitr bylo – medvedi hovn




, Transkarpatiana – report z van… / utery 28. srpen, 2018, http://www.ctyrhranne-zapisky.cz/reporty.html, http://www.ctyrhranne-zapisky.cz/rss-reporty.xml,

Comments are closed.